„Bojím se, že píšu co chytří beztak vědí a hloupé nezajímá…“

A. P. Čechov

Aktuální nabídka:
Pro ty, jež nemají možnost či náladu tráviti svůj drahocenný čas vysedáváním na úřadě nabízíme

pomoc s vyřízením výměny zneplatněného národního

Řidičského průkazu za nový říšský.

Cena za kompletní zařízení výměny

500,- Kč + správní poplatky.

Náš dík patří úředníkům do Bruselu kteří, aby zdůvodnili svou potřebnost vymýšlí neustále nové a nové kraviny a nám tak umožňují obživu.Opravdu, ale opravdu jsme za to nelobovali.

Žádost o podporu pro s. Kalouska

Tak jako všichni lidé práce každý rok od ledna až do června pracujeme na padákového velministra Kalouska a ostatní parazity*) z vládnoucí kleptokracie a přesto je erár vybrakovaný. Naše pomoc tomuto nejlepšímu ministrantovi, jež má nyní starosti s odkloněním peněz pomocí rozvodu, bude o to větší, čím více zakázek zpracujeme a proto objednávejte, objednávejte, objednávejte!

*) Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí (hostitel). Parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by ho sám o sobě zabíjel), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu nebo jeho činnosti a snižovat přitom jeho fitness (zdatnost).

Oslavy vítězství

Větší část mého života prožil jsem v době, kdy panstvo oslavovalo „únorové vítězství pracujícího lidu“. Nyní již přes dvacet let žiji v době, kdy současné panstvo oslavuje „listopadové vítězství kapitalistického lidu“. A tak již nežiji v totalitě politické jako předtím, ale v nynější totalitě ekonomické. Můj život se tím ale lepším, ani šťastnějším nestal. Mottem toho posledního happeningu bylo „Máme holé ruce“. Myslím si, že již nazrál čas na nový happening s mottem „Máme hole v ruce“.

„Demokracie je vláda lidu!“ Genitiv? Dativ?

Nepřizpůsobiví!?

Vrchnost, naplňujíce tak heslo „Divide et impera!“ (Rozděl a panuj!), snaží se nás rozdělit a klasifikuje lidi na „daňové poplatníky a „ústavní činitele“, „práci dávající (Arbeitsgeber)“ a „práci přijímající (Arbeitsnehmer)“, či „přizpůsobivé“ a „nepřízpůsobivé“, přičemž tímto newspeakem mění pravý význam slov. Podívejme se na poslední kategorii (ostatní zmíním příště). Takže dle mého chápání je člověk, jež se přizpůsobil, ten, jehož chování, názory a jednání je v souladu se standardy společnosti, jež určuje po dobrém (vymýváním mozků), či po zlém (státním násilím) vládnoucí vrchnost. Jaké jsou standardy současné vrchnosti snad ani nemusím připomínat, setkáváme se s nimi denně počínaje lhaním, přes neplnění závazků, aroganci, pomluvy, hamižnictví, nezodpovědnost, příživnictví nebo nedodržování dohodnutých regulí (zákony, předpisy) až po ubohou zlodějinu.

Dle mých poznatků se většina ovčanů takto nechová a jsou tudíž v pravém významu toho slova nepřizpůsobiví. Na druhou stranu je zde mnoho lidí, jež se těmto standardům v menší, či větší míře snaží přizpůsobiti, avšak jsou paradoxně vrchností nazýváni nepřizpůsobiví!? Mezi nimi jsou především zviditelňováni Indočechové (dle vzoru Afroameričani), tj. tzv. Romové, dříve Cikáni, kteří se dle své letory snaží nevyčnívat a chtějí se nastaveným standardům přizpůsobit, avšak ve své dětinské naivitě postupují jak slon v porcelánu, čímž na sebe naopak upozorňují a vyvolávají proti sobě hněv a rozhořčení ostatních nepřizpůsobivých, což vrchnost chytře podporuje jako bleskosvod a zamlžení pravé příčiny nespokojenosti ovčanů.

Jinak a velice efektivně se chovají velice přizpůsobiví Asiatočeši, tj. Vietnamci, Číňani, apod. a tak dle nastavených standardů pašují, šmelí, překupničí a jinak se přiživují „neumějíce čésky“ na úkor všech. V Kauflandu je pod přeplněnými vozíky, jež si naložili díky vstřícné ochrance ještě před otevřením obchodu není ani vidět a nepřizpůsobivá babička pak s letákem v ruce kouká udiveně na prázdný regál, což je jen nepatrný příklad přizpůsobivosti.

Moje děti, ve Vršovicích se narodivší a celá léta vrchnosti řádně platící výpalné (nemohou ani jinak, neb jsou to zaměstnanci neboli prácipříjemci-Arbeitsnehmer) nemohou zde bydleti a vychovávati mé vnuky, neb s. domácí, příslušník kleptokracie, požaduje takové nájemné, jež tito nepřizpůsobiví nejsou schopni zaplatiti. A tak je v domě, místo voňavé svíčkové jako dříve, cítit blíže neidentifikovatelný smrad linoucí se z bytů, zde nyní bydlících Rusů, Číňanů, Ukrajinců apod., jež na požadované nájemné, přizpůsobivše se, mají.

Přizpůsobivá Asiatočeška přijede k nám poroditi malého Číňánka, pobere porodné, mateřskou a po čase se v šik obleku z C&C vrátí zpět k Jang-tce, což je vzor přizpůsobivosti. Moje dcera na dvojčátka nedostala nic, ani porodné, ani mateřskou, je bohužel nepřizpůsobivá. Kdo bude v budoucnu zde platiti výpalné, mí vnuci, či malý Číňánek?

Kdo je větší škůdce společnosti, přizpůsobiví příslušníci kleptokracie, nebo do kouta touto kleptokracií zahnaný Cikánek, jež si dopoledne na úřadě vyzvedne příspěvek na bydlení a odpoledne jej musí odevzdat na úhradu lichvářského nájmu přizpůsobivému s. domácímu, či dokonce ve vedlejší kanceláři toho samého úřadu? Jak dopadl nepřízpůsobivý státní úředník Libor Michálek a jak velice přizpůsobivý člen strany s. Pavel „Corleone“ Drobil? Kde jsou ti demonstrující spravedliví a kterým směrem házejí kameny? Nemyslím si, že tím správným.

Každý den musím se ptát znovu, k čemu je mi tento stát?

Naše pohostinství (Kniha epigramů) – Jan Neruda 

II.


Cizinec přišel. Honem sem židli!


„Abyste spaní nám nevynes!“ díme.


Sedí. My usneme. Do běla spíme,


a když se konečně přec probudíme.


ejhle – pan cizinec jak když tu bydlí!


Všechno se hodí mu, všechno mu sluší,


všechno nám vyjedl z komory, sklípku,


uzené z komínu, z kurníku slípku,


leží nám v peřinách, z dýmky nám kouří.


po nás jen panácky očima mhouří.


A my tu stojíme, drbem si uši.

Lopatka

V jednom z nesčetných super, hyper, ober železářství zakoupil jsem si lopatku na uhlí, údajně za nejlevnější cenu v Praze, v Čechách, v říši Evropského svazu (EU) i ve vesmíru. Naložil jsem s ní dva kbelíky uhlí a přelomila se; byla totiž vyrobena (nelze zjistit kým) z papírového plechu a tak se není co divit, že nevydržela sloužit ku svému účelu. Ještě, že jsem ve sklepě našel starou lopatku po tetě od firmy MARS, jež jistě sloužila dobře 20 let tetě a nyní poslouží i mně. Je totiž vyrobena poctivě a tak aby sloužila svému účelu. Dokonce na okraji rukojeti je takový dřevěný špunt, aby ostrá hrana při práci netlačila do dlaně.

Jak je to možné, že lopatka vyrobená nyní, jak všude slyším, v „tom nejlepším společenském režimu co jsme měli“ a za pomoci „neviditelné ruky trhu“ je zcela nepoužitelná oproti lopatce vyrobené v, nynější vrchností, zavrhovaném režimu? Odpověď našel jsem vbrzku, vždyť takhle je to přeci v pořádku a v souladu se současnou ideologií a zákony, neb v §2, Živnostenského zákona se praví: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ A já jsem si naivně myslel, že živnost má sloužit pro uspokojování společenské potřeby výrobků a služeb. Nu a tak mám lopatku, jež vytvořila zisk, avšak uhlí s ní nabírat nelze. I když je to absurdní, tak je to v kontextu myšlení současné kleptokracie logické. Výpalné lze vybrat jen z lopatek, jež se prodají a nikoli z lopatek, jež nabírají uhlí. Proto nás všude obklopují stupidní reklamy o lopatkách za nejnižší ceny, avšak nikoli o lopatkách s nimiž lze nakládat uhlí. Po krámech pobíhají zblblí ovčané s letáky v rukou a kupují buřty plněné pilinami, bílou vodu jako mléko, šlehačku z rostlinného tuku, ba i jedovaté či nebezpečné hračky atd., atp. za „nejnižší cenu“, jež však je vzhledem k užitné hodnotě výrobku naopak velmi vysoká. Výroba pro výrobu a nikoli pro potřebu. A tak si ovčan vždy po naložení dvou kbelíků uhlí musí zakoupit novou lopatku za „výhodnou cenu“ zatímco s kvalitní lopatkou za „přiměřenou cenu“ naložil by kbelíků „neúrekom“. Není důležité, že se takto ničí životní prostředí (devastují zdroje, hromadí odpady ze zlomených lopatek, nesmyslně přepravuje tovar přes půl zeměkoule do a z Číny atd., atd.), hlavně, že je, na úkor jiných subjektů, dosažen zisk a vrchnost obdrží své výpalné.

Každý den musím se ptát znovu, k čemu je mi tento stát?

P.S.

Za naše služby zaplatí náš zákazník nikoli ceny, jež jsou určeny „neviditelnou (čti zlodějskou) rukou trhu“, nemáme agenty skrývající se pod hromadou rajských jablíček, ale cenu odpovídající, jež jest určena viditelnými náklady a přiměřeným ziskem a pouze za služby, jež zákazník skutečně obdrží.

Flink Kalousek

Finanční a padákový velministr Kalousek roní neustále krokodýlí slzy jak je erár vybrakovaný. Chtěl jsem se proto, tak jako každý rok, ihned přiznat kolik jsem si za minulý rok svou prací vydělal a požadované výpalné Kalouskově brigádě zaplatiti i když, na rozdíl od brigády Mukačevské či Solncevské, předem uhrazené služby řádně neposkytuje. Avšak ouha, dne 30. 12. 2010 na berňáku ve Vršovicích platné formuláře pro rok 2010 nebyly!? Úřední šiml totiž vydává opět formuláře nové, i když současnou kleptokracií bylo vydáno pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob již vzorů 16 !!!, to je na každý 1,3 roku nový formulář, a to nepočítám formuláře pro bezpočet daní ostatních. Kdyby se raději místo divadélek s rozesíláním nesmyslných složenek a podáváním pofidérních žalob s. Kalousek věnoval své práci tak, aby ovčan mohl bezproblémově uspokojovati jeho požadavky.

Obdobná situace je též u dalšího z řady parazitů přiživujících se na mé práci, zdravotní pojišťovny. Zdravotní ministr též brečí, že má málo peněz a přitom živí plno těchto nadbytečných a své povinnosti neplnících generálních ředitelů ve skleněných palácích. Na pracovišti pojišťovny č. 207-OZP v Praze mi nebyli schopni formulář, jež jsem pro potřeby tohoto soukromého subjektu povinen vyplnit, poskytnouti. Údajně jej dostanou ke konci ledna, či začátkem února. Dne 1. 1. 2011 nebyl k dispozici ani na webových stránkách pojišťovny. Já jsem však svou práci pro pojišťovnu povinen odvésti do 8 dnů (jak je v jejich materiálech neustále zdůrazňováno) a zpozdím-li se jen o jeden den, okamžitě jsou proti mně uplatněny sankce. Orgány však neplní ani ty zákony, jež si sami pro sebe vymysleli a největší problém mají s tím, když ovčan důsledně plní veškeré jimi požadované nesmysly. Každý den musím se ptát znovu, k čemu je mi tento stát?

Dodatek z 1. ledna 2011

Když nejsou k dispozici formuláře pro přiznání se, chtěl jsem tedy využíti době odpovídající způsob komunikace, tj. EPO (Elektronické podání pro daňovou správu). Avšak ouha! Systém je mimo provoz.

Dodatek z 3. ledna 2011

Z důvodu jak uvedeno výše, chtěl jsem dnes uhraditi požadované výpalné, abych nebyl „daňový dlužník“. Avšak ouha! Pokladna na berním úřadě uzavřena, bude otevřena až 10. ledna 2011.

Nuže dobrá, zaplatím Daňovou složenkou prostřednictvím jiného státního subjektu, České pošty. Avšak ouha! Daňová složenka již neplatí, údajně proto, že poplatníci ji zneužívají a její pomocí platí daně a Kalousek tak musí přendávat peníze z kapsy MF, Johnovi do kapsy MV, kam pošta patří.

Nuže dobrá, zaplatím prostřednictvím banky. Avšak ouha! Komerční banky platby pro ČNB, kde má Kalousek účet, již nepřijímají.

Nuže dobrá, zaplatím přímo vkladem na účet ČNB. Avšak ouha! ČNB pokladnu vůbec nemá.

Je vůbec něco státního funkční?

Pour Féliciter 2011

Ing. Jan Novák, konstruktér lokomotiv z Libně ku svým soudruhům, cukrovarnickému mistrovi, foukači skla, tatrováckému dělníkovi z Kopřivnice, pánskému krejčímu z Prostějova a 60letému absolventovi VŠ bez důchodového věku, všichni toho času na posici bezdomovec, při lustraci kontejnerů plných banánů a toaletního papíru na Václavském náměstí v Praze: „Zde jsem před 21lety zvonil klíčema od bytu, klíčema od chaty, klíčema od auta, klíčema od kasičky…?!“

Zato nyní má cestovní pas a tak může jet navázati družbu s newyorským homelessem i pařížským clochardem.

Do příštího roku žádnou ztrátu klíče a co nejmenší potřebu styku s orgány

vám přejí pracovníci LUKASe

Q.B.F.F.F.S.

Pomazánkové máslo

Chtěl jsem si ke snídani jako vždy udělat chléb s máslem (Butterbrot) avšak v poslední chvíli jsem se zarazil. Na krabičce bylo napsáno „Choceňské pomazánkové máslo“. Ano, díky říšskému úředníkovi z Bruselu, jenž při údajné péči o mé blaho, se stará především o blaho své již vím, že toto pomazánkové máslo není to máslo, co se vyrábí u nich od fialových kraviček. Akorát nevím jak na to přišel, u nás v krámě jsem jej nakupovat neviděl. Asi při klukovském laškování, když sebral Špidlovi z aktovky svačinu od maminky a máslo, vlastně ne-máslo mu zachutnalo. Ke snídani jsem si tedy udělal „Aufstrichbutterbrot“ s vejci (naštěstí měly správné EU označení) a odjel do práce. Poté co jsem minul ceduli označující, že jedu po silnici vyšší kvality nazývané „dálnice“, a zkontroloval jsem, že mám za tuto vyšší kvalitu řádně zaplaceno „R-kuponem“, se auto začalo třásti a přesto, že jsem jel dle EU označení po dálnici, jel jsem vlastně po roletě. Vida, další námět jak využít mozkový potenciál říšských úředníků a ukázat tak jejich potřebnost pro můj život. Zjistit procento rovných ploch z celkové plochy silnice a na základě toho určit zda se má nazývat „dálnice“ nebo „roleta“ to je jistě zaměstná alespoň do příštích voleb. No a mám pro ně ještě plno dalších námětů jak dát u nás do pořádku názvy.
Jogurt „dva + jeden zdarma“ je zdarma? Koupil jsem si „nábytek“ nebo pouze stavebnici nábytku? Jsou „výherní“ automaty výherní nebo proherní? Je „přítel“ přítel nebo milenec? Je „důchodové pojištění“ pojištěním nebo daní? Jsou „daně“ daně nebo výpalné? Vládne u nás „demokracie“ nebo „kleptokracie“? Na uklidnění chtěl jsem si dát kafe s „rumem“ ale ani ten rum už nemáme. Každý den musím se ptát znovu, k čemu je mi tento stát, potažmo Evropský svaz (EU)?

Korupce

Současná vrchnost snaží se nám, mimo jiné, namluviti, že „svádí boj“ s korupci, tak jako vrchnost předchozí „bojovala“ s tzv. veksláctvím, avšak v obou případech bez konkrétních výsledků. Jak je to možné? Boj je totiž veden proti následkům a nikoli příčinám jevů. Na ulicích se instalují kamery a sleduje se zda se ovčan vůči zlodějům nebrání „nepřiměřeně“ místo toho, aby vředy kriminalitu způsobující, byly ze společnosti odstraněny popř. eliminovány. A tak se zřizují udavačské protikorupční telefonní linky, schránky důvěry apod. instrumenty, jež morální úroveň společnosti pouze zhoršují. Veksláctví jednoho krásného dne samo, i bez boje s ním, zmizelo. Byla odstraněna, či spíše zmizela příčina do té doby zabudovaná v systému, tj. peníze mohly býti směňovány zcela legálně a bez omezení. Podobné je to i s úplatkářstvím a podplácením, neb je zabudováno přímo v systému. A to i v oblastech, kde bychom to ani nečekali. Jeden příklad za všechny: Ovčan ocitnuvší se v hmotné nouzi, musí jako jednu z podmínek pro poskytnutí žebračenky-příspěvku na živobytí odpracovat min. 20 h nouzové, nyní zvané, veřejné služby (zák. č. 111/2006 Sb.). Veřejná správa však není povinna tuto službu umožniti a záleží pouze na zainteresovanosti příslušného referenta, zda chudáka k veřejné službě připustí či nikoli (jak se vyjádřil jeden úředník na MÚ (ObNV) ve Vršovicích: „protežuji pouze své lidi“). Kleptokracie dokáže parasitovat i na těch pár drobcích shozených ze stolu pro misera contribuens plebs. Každý den musím se ptát znovu, k čemu je mi tento stát?

„Jen když je koryto, svině se už najdou“

François Rabelais (1494-1553)